Epilepsie

Epilepsie je skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty – paroxysmy různého charakteru. Záchvaty jsou způsobeny ložiskem abnormálního dráždění mozkových buněk – neuronů. Klinické projevy těchto paroxysmů jsou různé: poruchy vědomí a vnímání, křeče končetin, vegetativní projevy, psychické příznaky. Klasickým záchvatem je tzv. grandmal – záchvat s náhlým bezvědomím, křečemi, pomočením, pokousáním. K jiným záchvatům patří absence – zárazy (někdy sotva postřehnutelné okolím), dále záchvaty ložiskové – záškuby v určitých svalových skupinách bez ztráty vědomí, čichové záchvaty aj. Charakter záchvatu závisí na místě, které je v mozku postiženo. Příčina je někdy neznámá, jindy je důsledkem jiného postižení mozku – např. nádoru, poranění, cévních změn, vrozených vývojových vad. Epilepsie je nejčastější ze všech závažných neurologických onemocnění postihující dospělé i dětské pacienty, postihuje zhruba 0,5-1% veškeré populace. Onemocnění pacienta velmi obtěžuje, omezuje a limituje, v řadě aktivit výrazně mění jeho život. Asi 60% postižených prodělá jen několik záchvatů a nebo jsou záchvaty dobře kompenzovány antiepileptickou léčbou s jistou možností jejího vysazení, u 20% postižených lze záchvaty potlačit trvalou životosprávou a trvalou medikamentosní léčbou a zhruba 20% epileptiků se nepodaří kompenzovat ani těmito celoživotními opatřeními a léčbou – ti jsou označováni jako farmakorezistentní. Pro diagnósu epilepsie má velkou důležitost získání anamnestických dat od samotného pacienta, ale i tzv. anamnesa objektivní od svědků paroxysmu, dále základní klinické neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření, domácí video, elektroencefalogram – EEG, neurozobrazovací vyšetření CT a MR a celá řada dalších vyšetření např. neuropsychologické, kardiologické a v některých případech také genetické vyšetření. Pro maximální efekt léčby k dosažení dobrých výsledků je nutná nadprůměrná spolupráce pacienta a erudice (důkladné vzdělání a znalost) lékaře. Součástí neurologické ambulance je i specializovaná ambulance zabývající se diagnostikou a léčbou epilepsie, vedená lékařem s licencí epileptologa. Epileptolog může konzultovat nekompenzované (rezistentní) pacienty s epilepsií od kolegů ambulantních specialistů, rozhoduje také o konzultaci takovýchto pacientů na vyšším pracovišti. Tato vyšší pracoviště (zřízená většinou při fakultních nemocnicích – Praha, Brno) pak disponují dalšími rozšířenými diagnostickými metodami, včetně možnosti léčby operační.