Trvalá stimulace

Zavedení trvalého kardiostimulátoru

Srdeční stimulace je indikována při příliš pomalé činnosti srdce.

Existuje mnoho příčin, pro které dochází k poruchám přirozeného a pravidelného srdečního rytmu (např. infarkt myokardu, zánět atd.), nebo se jedná o změny vyvolané věkem.

Pokud je srdeční rytmus příliš pomalý, a tělo je navíc vystaveno stresu či námaze, objeví se zpravidla tyto příznaky:

• Závrať,
• nevolnost,
• slabost,
• či krátkodobá porucha vědomí.

Je to známka toho, že srdce není schopno plnit svou základní funkci – dodat dostatek krve do všech orgánů těla – a to hlavně  do mozku.

Princip funkce kardiostimulátoru

Pomocí kardiostimulátoru jsou na srdeční svalovinu přenášeny malé, přesně časované elektrické impulsy, které vyvolávají pravidelné stahy srdce, podobně jako je tomu u zdravého srdce. Dnešní moderní kardiostimulátor pracuje jen tehdy, chybí-li přirozený rytmus srdce (tedy pracuje jen „dle potřeby“). Proto musí být přístroj zároveň schopen rozpoznat vlastní rytmus srdce a pokud se neobjeví spontánní stah, vydá kardiostimulátor malý elektrický impulz, který tento stah uměle navodí podrážděním srdeční svaloviny.

Složení kardiostimulátou

Kardiostimulátor se skládá z  baterie a z miniaturních elektrických obvodů a jeho elektrické impulzy jsou přenášeny elektrodou (což je tenký, po celé délce izolovaný vodič) do srdce.

Samotné zavedení kardiostimulátoru

Výkon trvá obvykle okolo půl hodiny. Provádí se v místním znecitlivění v oblasti pod klíční kostí. Poloha elektrod se kontroluje na obrazovce rentgenu. Po provedení testu elektrod se připojí kardiostimulátor, vše se znovu zkontroluje a přístroj se umístí do předem vytvořené kapsy v podkoží a kapsa se zašije několika stehy. Zákrok je nebolestivý.

Příprava před výkonem

Zavedení kardiostimulátoru se provádí za hospitalizace pacienta na kardiologickém oddělení. Pacient k hospitalizaci přichází den předem, takže bezprostřední příprava se provádí až za hospitalizace.  Je v ní zahrnuta:

• Antibiotická profylaxe (prevence vzniku infekce),
• oholení hrudníku a podpaží,
• zavedení nitrožilní kanyly,
• pacient je od půlnoci lačný (nejíst, nepít, nekouřit),
• ranní léky jsou podány, pacient je zapije malým douškem vody (čaje).

Péče bezprostředně po výkonu

• ještě 2 hodiny po výkonu zůstat lačný.
• Nutno ležet v klidu na lůžku obvykle do rána. Z rány je vyveden drén, který sestry chodí kontrolovat a zapisovat množství tekutiny v něm.
• Během prvních dnů po implantaci je třeba nezvedat ruku na straně, kde je implantován kardiostimulátor, nad úroveň ramene a nedělat rukou a ani s ramenem prudké pohyby.
• Asi po týdnu se dostavíte k odstranění stehů.

Lékaře je potřeba informovat v těchto případech:  (a to i po ukončení hospitalizace!!)

• Místní příznaky  –  okolí rány bude stále bolet, bude nepřiměřeně zarudlé, teplé, bude natékat nebo z rány bude vytékat tekutina.
• Celkové příznaky  –  horečka, bolest či škubání na hrudi, dlouhodobá únava, dušnost či zhoršení již přítomné dušnosti.

Ještě před propuštěním z nemocnice bude pacient objednán k první ambulantní kontrole. Není zde nutný žádný chirurgický zákrok – kontrola je bezbolestná. Zkontroluje se funkce kardiostimulátoru, stav baterie a základní parametry přístroje. Každý pacient dostane průkaz  pacienta s kardiostimulátorem, který je třeba stále nosit u sebe. Dále je nutné chodit na pravidelné kontroly implantovaného kardiostimulátoru.

Život s kardiostimulátorem

Bez obav se můžete věnovat každodenním činnostem (úklid, sprchování, plavání, řízení automobilu, po poradě s lékařem můžete znovu pokračovat ve fyzické aktivitě (sportování, turistice, zahradničení), provozování koníčků, sexuální aktivitě. Pokud si nejste jisti, že vaše aktivita neovlivní funkci kardiostimulátoru, vždy se obraťte na odborného lékaře.

Kardiostimulátor a elektrická zařízení

Běžné elektrické spotřebiče by neměly mít  vliv na funkčnost kardiostimulátoru. Nicméně pokud budete mít při práci s elektrickým přístrojem nepříjemné pocity (závratě, rychlý či pomalý tep), okamžitě jej vypněte nebo ihned opusťte místo, kde se nachází.

Bez obav můžete používat tato zařízení

Rádio, HI-FI, video, el. vysoušeče vlasů, sušičky, myčky nádobí, vysavače, mikrovlnné trouby, kuchyňské spotřebiče, kancelářské spotřebiče – faxy, počítače, telefony. Mobilní telefon je lépe přikládat na opačnou stranu, než je implantován kardiostimulátor, a nenosit v náprsní kapse.

Určitě se poraďte s lékařem o následujících činnostech:

• Práce s těžkými vibrujícími přístroji např. sbíječkou.
• Používání střelných zbraní.
• Práce nebo pobyt v blízkosti přístrojů se silným elektromagnetickým polem nebo s vysokým elektrickým napětím.
• Používání elektrické svářečky.

Cestování

Pokud poletíte letadlem, informujte bezpečnostní službu o kardiostimulátoru,  případně předložte průkaz pacienta s kardiostimulátorem.  Služba zajistí, aby pro Vás kontrola byla bezpečná. Řízení motorových vozidel je bezpečná. Vždy používejte bezpečnostní pásy – kardiostimulátoru neškodí.

Lékařská vyšetření a zákroky

Před každým vyšetřením nebo zákrokem upozorněte lékaře na implantovaný kardiostimulátor.  Platí to pro zubaře, maséry a rehabilitační pracovníky. Ultrazvuk, echokardiografie a vrtání zubů jsou naprosto bezpečné. V případě speciálních vyšetření – např. litotrypse, radioterapie, nukleární magnetická rezonance (NMR) nebo elektrokauterizace by mělo být vyšetření konzultováno s Vaším kardiologem.